Kladenští Rytíři absolvují třízápasový trip po moravských kluzištích. Při této příležitosti do Třince zavítal Jaromír Jágr, majitel kladenského celku. Legendární útočník ve WERK ARENĚ viděl páteční souboj Ocelářů s Plzní, v sobotu si pak na vlastní žádost hodinu zatrénoval, načež se přesunul do Frýdku-Místku, kde ze střídačky radil svým hráčům. V neděli pak osmašedesátka trénovala s mladými hráči třinecké organizace a absolvovala autogramiádu s fanoušky. Příležitost dostali také zástupci médií, pro něž klub zorganizoval tiskový briefing.
Jak to s vámi vypadá s případným návratem na led?
To bych taky rád věděl, v jaké fázi to je. Nebudu zastírat, i když je to druhá liga, je to velice kvalitní soutěž. Abych nějakým způsobem pomohl týmu musím být dobře fyzicky připraven a být si jistý, že moje tělo řekne, že je připraveno, nastoupím. V předběžném plánu jsem chtěl nastoupit ve Frýdku, ale ještě se necítím, abych za Kladno mohl nastoupit. Proto jsme spojili všechno dohromady, díky dlouhodobým vztahům mezi Rytíři a Třineckými železárnami. Nakonec to vyšlo tak na polovinu. Zatrénoval jsem si podle plánu, zápas ale žádný neodehraji.
Odkud pramení vaše dobrá spolupráce s Oceláři?
Nevím, jak už to je dlouho, možná posledních patnáct let. Je to propojeno s panem Černoškem z Prostějova, kdy jsme s Jágr teamem jezdili na akce v létě a hráli exhibiční zápasy, tam ta spolupráce začala. Rok od roku se to zlepšovalo a dostalo se to do až kamarádského vztahu mezi majiteli a manažery.
Jak vás nabil trénink s mladými hráči?
Hlavní je, jestli nabil ty mladé hráče. Je to pro mě radost si jít zatrénovat s mladými, vidět jejich radost a chuť do hokej. U mě už se to tak často nevidí, byť hokej miluju, ale to stáří vás někdy negativně ovlivní, Není každé ráno posvícení a radost vstát. Dnů, kdy jste čerstvý a máte hodně energie, už je minimum. Je radost se dívat na ty děti, když se těší na každý trénink a mají z hokeje upřímnou radost. To nakazí každého i mě. Doufám, že i je to motivuje být lepším hokejistou. To dělám i u nás na Kladně, když jsi jdou hráči, trenéři i bývali hráči s nimi zatrénovat.
Loni jste měl vyřízené střídavé starty u Ocelářů, jak to bude letos?
Nezacházel bych do detailů, všechno se odvíjí od mého zdravotního stavu. Velmi důležité také je, jak na tom budu hokejově, a to jak pro mě, tak pro Třinec. Nerad bych šel hrát za tým, kde bych měl být přínosem, ale nakonec bych tu podporu mužstvu nenabídl. Na tuhle otázku bychom si měli dát čas a uvidíme, jak se situace kolem mého zdraví a zápasového vytížení vyvíjet.
V pátek jste viděl zápas Ocelářů s Plzní, necukaly vás nohy?
Mě spíše zajímal rozdíl extraligy a druhé ligy. Je těžké to sledovat z tribuny, lépe bych to poznal, kdybych si ten zápas zahrál. Proto jsem rád, že si někteří naší hráči můžou extraligu zahrát. Určitý rozdíl tam je, ale ne tak veliký. Možná nám to uškodilo v baráži, v prvních zápasech měli naši hráči velký respekt, ztráta v prvních dvou zápasech nám prohrála baráž. Co si budeme namlouvat. Hráči z jakýchkoliv důvodů si namlouvají, že jsou horší, protože hrají nižší soutěž. V tomhle mají extraligové týmy výhodu, hráči z nižších soutěží mají strach a zápasy, kde jde o všechno, je pak strašně těžké vyhrát.
