Po patnácti minutách to bylo 0:3. Co se stalo?
Byl to od nás špatný začátek. Soupeř využil dvě přesilovky, tam si to dali do prázdné, což se nám nesmí stávat. Byl to zbrklý začátek z naší strany, toho se musíme do dalších zápasů vyvarovat. Pak jsme se dostali zpátky do hry, ukázali jsme si, že s nimi můžeme hrát. Bylo to velké povzbuzení na psychiku.
Hosté pak ale znovu utekli do tříbrankového vedení.
Zase jsme ze tří jejich šancí dostali tři branky a zase museli dotahovat. Byl to opravdu šílený zápas, ani nevím, co k tomu pořádně říct. Jsme rádi za to, že jsme utkání dotáhli do vítězného konce a ukázali velký charakter. Určitě ale musíme zapracovat na defenzívě, protože sedm branek dostávat nemůžeme.
Který moment v zápase byl tím rozhodujícím?
Asi branka na 7:7, ta nám dodala potřebnou sílu na finiš, kdy jsme duel otočili. To jsme potvrdili při jejich hře bez gólmana. Měli jsme štěstí, opravdu to bylo šílené utkání. Bylo hodně vyrovnané, jsem rád, že jsme to přetáhli na svou stranu a máme tři body. Byť to bylo takovým způsobem.
Po osmé brance Vlada Draveckého propukla velká radost, nechtěl ti dát i hubana?
Myslím, že mi dokonce i pusu dal. My tam po sobě řvali jak malí kluci, měli jsme strašnou radost. Všichni jsme za něj byli rádi, protože po dlouhé době opět dal branku. Byla to obrovská radost, že jsme zápas přetáhli na svou stranu.
Kdy naposledy jsi hrál podobný zápas? Jaká byla atmosféra v kabině?
To už si ani nepamatuji, možná někdy naposledy v žácích. V profi kariéře si nevybavuji, že by někdy padlo tolik branek. Před každou třetinou jsme si říkali, že musíme zlepšit obrannou hru, což se nakonec příliš nepovedlo. Všichni jsme věřili, tahali jsme za jeden provaz. Nebylo to ideální utkání, ale bereme tři body. Každopádně do budoucna se takových zápasů musíme vyvarovat.
Byl to desátý zápas v řadě, kdy jste dostali první branku. Co s tím?
Už to ani nevnímám, je to strašně dlouho, kdy pokaždé dostaneme první branku. Na střídačce se musíme vždy povzbudit a říct si, že jedem dál. Dostáváme hodně jednoduché branky, plácáme se v tom už delší dobu. Když ale budeme plnit to, co máme, a každý hráč udělal svou práci, tak se to časem otočí. Doufám, že ty první branky začneme opět dávat my, čímž si usnadníme práci a dostaneme se do větší pohody.
