Partnerský klub Nadační fond President Cup
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Petr Vrána po derby: Jsem trochu podřený, potahaný, ale výhra se počítá!

06.08.2020 · Martin Stebel
Pohárové derby přineslo pozitivní rezultát pro Oceláře. Ke třem bodům do tabulky skupiny D Generali Česká Cupu je nasměrovaly dvě branky a jedna asistence PETRA VRÁNY. Kreativní centr prožil bodově plodný večer, ale v úvodní třetině musel s krvavou stopou také podstoupit drobný lékařský zákrok: "Člověk od hokeje skoro půl roku odpočívá a potom hned první zápas jde na šití a je pořádně pobouchaný," usmíval se během hodnocení ve vítkovickém press centru.

Vývoj skóre trochu jako na houpačce, ale nakonec s třineckým happy-endem...

Bylo to klasické letní utkání se spoustou nepřesností, ale s velkým nasazením. První třetina nebyla z naší strany dobrá, ve druhé už jsme byli lepší a závěrečná část byla nahoru-dolů. Z mé strany nebyl zápas úplně optimální. Jsem trochu podřený, potahaný, bolí mě všechno. Je ale dobře, že se vyhrálo, že jsme to urvali. Naše lajna snad taky fungovala slušně. Domácí mají mladý tým a hráli hodně rychle, agresivně nás napadali. Měli jsme někdy problém se s jejich hrou vyrovnat. Pro nás, kteří jsme letos nastoupili poprvé, to nebylo vůbec jednoduché. Naštěstí jsme to zvládli, podařil se nám gól minutu před koncem a závěr jsme už pohlídali.

Tvoje bekhendová trefa na 1:1 v oslabení byla docela kuriózní. Byl to záměr?

Vítkovice šly do útoku, puk se mi odrazil šťastně do jízdy a v přečíslení jsem to zkusil. Do brejku se mnou šel pravák a nevěřil jsem si na nahrávku. Zkusil jsem tedy bekhend a gólmanovi to propadlo pod rukou. Nic extra složitého (usmívá se).

Během první dvacetiminutovky jsi musel po zásahu holí Lukáše Kováře s krvavou ránou vyhledat lékaře a jít ránu zašít...

Myslím, že to ze strany Kovyho určitě nebyl úmysl, nic mu nevyčítám. Objížděl jsem ho a prostě přijde taková reakce, že se někdy hráč otočí s hokejkou. Mám na tváři jeden steh, ale nevadí. Všichni jsme trochu pomlácení, uvidíme, jak se budeme cítit zítra. Člověk od hokeje skoro půl roku odpočívá a potom hned první zápas jde na šití a je pořádně pobouchaný (usmívá se).

Několikrát se vás snažil vyprovokovat vítkovický rebel Lakatoš. Je těžké udržet nervy na uzdě?

To patří k jeho stylu hokeje. Snaží se dostat člověku pod kůží, asi to je součást jeho hry, zkouší se tím dostat do tempa. Je to jeho způsob hokeje, my to víme, člověk se musí držet a nepouštět se do šarvátek. Každý má na ledě svůj úkol.

Do velmi rozlehlé vítkovické arény dnes mohlo pouze 400 diváků. To asi pro hráče není moc příjemný pohled, že?

Abych řekl pravdu, moc jsem to nevnímal, měl jsem totiž dost starostí sám se sebou. Nedá se nic dělat, situace je taková, jaká je. Musíme být obezřetní a respektovat nařízení. Diváků nebylo mnoho, ale byli slyšet, nedá se říct, že by tady byl absolutní klid. Snad se situace brzy zlepší a pustí na hokej víc lidí.