Vítej v Třinci. Kdy poprvé začaly tvé "námluvy" s Oceláři?
S Oceláři jsme začali jednat přibližně před měsícem, kdy mě kontaktoval pan Peterek. V té době jsem ještě zvažoval nabídku Vítkovic. Rozhodujícím faktorem, proč jsem tady, byla chuť změny, protože ve Vítkovicích jsem hrál čtyři roky a chtěl jsem zažít něco nového. Když se naskytne možnost jít do nejlepšího klubu v republice, tak asi nikdo nemůže dlouho váhat. Moc dobře vím, jak velká je tady konkurence, ale o to víc se těším. Oceláři hrají každý rok o titul, to bylo klíčové a motivační.
Sportovní šéf Ocelářů Peterek v tobě vidí velký potenciál. Předchozí roky jsi ovšem měl velkou smůlu na zdravotní trable. Už je v tomto směru vše v pořádku?
Poslední dva roky mě zdravíčko opravdu hodně pozlobilo. Vím, že zatím jsem neukázal, co v sobě mám. Do extraligy jsem nastoupil v devatenácti a dva roky jsem se teprve rozkoukával. Jsem si vědom, že další sezona může být z mého pohledu hodně důležitá. Věřím, že se do toho dostanu a budu pro Třinec platným hráčem. Zranění je pryč, cítím se výborně, trénuji naplno a hrozně se těším na novou sezonu.
Předpokládám, že jsi nepřišel do zcela neznámého kolektivu a některé členy kádru už z minulosti znáš...
Z nových spoluhráčů se z dřívější doby asi nejlépe znám s Majem Adámkem. Před příchodem do Třince jsem znal ale také další mladší hráče, jako třeba Davida Kofroně či Michala Kovařčíka. V Havířově kdysi krátce působil Aron Chmielewski, se kterým jsem tehdy chvíli hrál v první lajně. Starší kluky tady zatím ještě moc neznám, ale to se snad brzy změní.
Ve WERK ARENĚ už za sebou máš týden tréninkového procesu. V čem jsou odlišné dávky od těch vítkovických?
Rozdíl vidím v tom, že v Třinci máme dvoufázové tréninky, které jsem předtím moc nemíval. Tento způsob tréninku mi nevadí, naopak mi plně vyhovuje. Jsem typem hráče, který nerad sedí doma, ale naopak má rád tréninkové dávky s týmem na zimáku. Jsem v Třinci zatím jen týden, ale jsem nadšený z toho, jaké tady máme podmínky a jak vše okolo funguje. Je to nový impuls, protože před příchodem do Třince jsem praktikoval stále stejné cviky a nyní s kondičním koučem zkoušíme nové. O to víc mě tohle období baví. Marka Gryce dobře znám z Havířova, připravoval jsem se pod ním už před dvěma roky.
Mezi Třincem a Vítkovicemi tradičně panuje velká rivalita. Dal ti někdo ze známých či přátel už pořádně "sežrat" to, že jsi přestoupil k regionální konkurenci?
Zatím nic nepociťuji, žádnou negativní reakci z Vítkovic jsem nezaznamenal. Pociťoval jsem to víc v době, kdy jsem přestoupil z Havířova do Vítkovic. Můj strejda je totiž velkým fandou Ocelářů. Hlavně on je teď velmi rád, že jsem v Třinci. Rodina a kamarádi mě ale podporují, ať už jsem v jakémkoliv klubu.
Ve dvaadvaceti letech ještě stále můžeš některé herní zvyklosti změnit a vylepšit. Ve kterých oblastech vidíš osobně největší rezervy?
Největší rezervy mám v zakončení. Umím se dostat do šance, ale tam občas volím špatné řešení. Sám na sobě cítím, že bych se měl víc cpát do předbrankového prostoru. Fyzické parametry na to mám, ale musím se k brance častěji tlačit. Věřím, že se to v Třinci bude dařit.
