Partnerský klub Nadační fond Dračí studio President Cup
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Rozhovor s Erikem Hrňou: O narození dcerky i úspěšném ligovém startu

26.09.2021 · Lubomír Černek, Hutník
Jít hrát, nebo ne? Erik Hrňa na začátku minulého týdne řešil moc krásné starosti. Těsně před zápasem s Litvínovem se mu narodila dcera Anielka. Třinecký útočník, který zatím nebodoval jen v jednom utkání sezony, byl u toho.

Třinecký hokejista Erik Hrňa na datum 14. září 2021 nikdy nezapomene. Ještě dopoledne se připravoval s Oceláři na zápas s Litvínovem, v 16 hodin už v porodnici držel v náručí dceru Anielku. Měřila padesát centimetrů, vážila 3,6 kilogramu a jméno dostala po své praprababičce.

„Ráno jsem s týmem trénoval a počítal jsem, že zápas s Litvínovem odehraju. Věděl jsem, že má moje žena v jedenáct hodin kontrolu, aby se domluvila s doktorkou, jak dál, protože už několik dní přetahovala. Byl jsem proto na telefonu a čekal, co vymyslí. No a dohodly se, že porod vyvolají ještě ten den. Tak jsem jí sbalil věci a spěchal za ní,“ popsal Hrňa.

I když chtěl u porodu být, přiznal, že ho zodpovědnost táhla i na stadion. „Plánovalo se, že Nelča dostane tabletku na vyvolání porodu ve 14 hodin, a nevědělo se, jak rychle lék zabere. Zvolili jsme tu nejšetrnější metodu, u které může porod trvat i do druhého dne. I proto jsme řešili, zda hrát zápas a že by mě z něj případně odvolali,“ vysvětlil.

Jít do zápasu nebo ne?

Jeho dilema rozsekl trenér Václav Varaďa. „Když mi Nelča sdělila, že už zůstane v nemocnici, informoval jsem Vencu, že jdeme na to a že je můj start v ohrožení. Domluvili jsme se, že si ještě dáme vědět. Když ale volal ve 13 hodin a zjistil, že ještě čekáme, tak mi řekl, ať zůstanu v nemocnici při své ženě a ať neřeším zápas. Popřál mi, ať porod dobře dopadne, a to se vyplnilo. Za dvě hodiny od vyvolání porodu byla Anielka na světě. Málem jsem to prošvihl, když jsem si odběhl do kantýny pro svačinu. Nečekal jsem, že to půjde tak hladce,“ pousmál se.

Až tak hladce, že by stihl i zápas, který začínal v 17 hodin. „Napadlo mě to, ale bylo by to komplikované, bez pořádného rozbruslení, protažení. A chtěl jsem i zůstat s rodinkou, byla to vzácná chvíle,“ řekl Hrňa. Mísily se v něm i nejrůznější pocity. „Člověk je ve stresu, aby vše dobře dopadlo, během porodu je i v jakémsi transu. Když bylo po všem, ulevilo se mi a zaplavilo mě i štěstí a hrdost na ženu, jak je statečná a jak to zvládla,“ popsal.

Na zimák ale vyrazil, aby vyzvedl syna Sedrika. „Hlídal jej děda. Zkoukli jsme spolu třetí třetinu i prodloužení a vzal jsem jej do porodnice, aby se seznámil se svou sestřičkou. Byl to krásný pohled,“ pokračoval Hrňa.

Kompletní rodinku už má doma. „Malá nám dělá radost hlavně v noci, má otočený režim. Den prospí a v noci se jí už moc nechce, to ožívá. Ale je zlatá a klidnější než Sedoš. Snad jí to vydrží,“ přál si.

Jeho manželka tušila, že budou mít dceru.

Eriku a Nele Hrňovým se před čtyřmi lety narodil syn Sedrik, teď se jejich rodina rozrostla o dceru Anielku. „Nelča si byla od začátku stoprocentně jistá, že čekáme holku. Ještě než nám to lékaři oznámili a potvrdili, prohlašovala, že to má domluvené tam nahoře. Moc si přála dceru. Ani jsme nevybírali z chlapeckých jmen,“ dodal.

U prvního dítěte chtěli nějaké netypické a ani Anielka není v českém kalendáři. „V polském ale je,“ upřesnil Hrňa. „Než se narodil Sedroš, měli jsme variantu i pro holku a shodli jsme se na Elence, ale vyfoukla nám ji kamarádka od Nelči. Hledali jsme něco jiného a vzpomněl jsem si, že v jedné golfové prodejně jsem zahlídl paní s jmenovkou Aniela. Když jsem to nadhodil před ženou, říkala, že se její prababička jmenovala stejně a že se jí to také moc líbí,“ vysvětlil.

Narození dcery oslavil i gólem, v prvním startu po porodu vyrovnal na ledě Sparty na 1:1. „Také před čtyřmi lety to se Sedrošem vyšlo a říkal jsem si, že by bylo pěkné, kdybych to zopakoval. Ale nesvazoval jsem se tím. Ani jsem nepřemýšlel, jaké gesto na oslavu provedu. Nakonec jsem rukou napodoboval dudlík, ale trochu to zaniklo, jak rychle kluci na mě naskákali,“ uzavřel.

Těší ho ale i fakt, jak si v úvodu soutěže počíná celý tým. Třinec má po po sedmi zápasech 13 bodů a drží se  čela soutěže. „Rozjezd máme dobrý, i když samozřejmě mrzí ztráty s Plzní a s Brnem, nad kterým jsme vedli 2:0 (a prohráli 2:3 v prodloužení). To bychom si měli pohlídat,“ řekl Hrňa, který si letos drží bilanci bodu na zápas (4+2). „Vždy je co vylepšovat, ale jsem spokojený, že boduju a že se týmu daří.“

Děti chce vést ke sportu

Oceláři před pár dny uspořádali ve spolupráci s Českým hokejem v mini Werk Areně akci v rámci Týdne hokeje. Erik Hrňa by tam vzal svého čtyřletého syna Sedrika, pokud by nehrál s Třincem v Hradci Králové.

„Už byl se mnou párkrát na zimáku na ledě a o víkendu má přípravka trénink, budu ho tam brát. Chci malého vést všeobecně ke sportu, nejen k hokeji. Kopeme si do balonu, před třemi měsíci začal i s tenisem. Nemusí se tím živit, nemusí běhat s míčem jako Messi, ale chci, aby měl nějaký základ. Pohyb rozvíjí tělo, koordinaci. Hrozně mě zaráží, když člověk slyší, že děti dnes neumí ani kotoul,“ řekl Hrňa.

Náborová akce byla určena dětem ve věku 4 až 8 let. „Začínal jsem v šesti sedmi letech, zařadili mě do třetí hokejové třídy. Neuměl jsem vůbec bruslit, byl jsem ze všech nejhorší. Zpočátku jsem ani tolik nehrál, ale všechno jsem dohnal, hokej mě bavil. I ta horní hranice osmi let podle mě není problém. Záleží, zda je dítě pohybově nadané, zda se mu chce. Mně určitě pomohlo, že jsem dělal více sportů – kolo, tenis, plavání a zkoušel jsem i fotbal. Měl jsem dobrou průpravu,“ zavzpomínal.

×
Dnes v 17:30 | Muži
HC Vítkovice Ridera
HC Oceláři Třinec