Jeřábek je zpátky: Jako bych šel poprvé do školy

Takřka osm měsíců nucené pauzy, spousta odříkání a bolesti. A s dobrým koncem! Obránce Jakub Jeřábek je zpátky, proti Osvětimi se vrátil do sestavy a byl u výhry 7:3. "Připadal jsem si, jako bych šel poprvé do školy," usmíval se v dlouhém rozhovoru s novináři.

Velká gratulace k návratu na led, jak jsi to prožíval?

Jako bych šel poprvé do školy. Kluci mi pomohli. Snažil jsem se připravit, jak nejlépe to šlo. Pár věcí jsem s ohledem na charakter zranění musel změnit, má rutina už asi před zápasy bude vždycky jiná. Postupem času jsem se ale cítil líp a líp.

Marko Daňo si po zápase v mixzóně dělal legraci, že jsi nevěděl, jak se vlastně rozcvičit…

Musel jsem to nahodit zpátky a je pravda, že rozcvičení jsem musel trošku upravit. (směje se)

Od tvého zranění uběhlo takřka osm měsíců. Kdy jsi začal tušit, že dnes je ten den, kdy budeš konečně zase hrát hokej?

My tenhle plán měli, moje poslední kontrola byla 8. října. Od toho jsme se odrazili a s trenérem jsem se dohodl, že hrát budu dneška.

Od začátku jsi v rozhovorech říkal, že se budeš řídit názorem lékařů. To platilo?

Jo, tak to bylo. Já jsem ale i klukům v kabině říkal, že zase takový blázen, abych hrál jen proto, že mi doktor dal zelenou a já se na to necítil, nejsem. Člověk musí být na sto procent ready. Já být připraven chtěl a jsem rád, že jsem připravený byl.

Cítil jsi zraněnou nohu v zápase, nebo tě nijak nelimitovala?

Nevzpomněl jsem si na to, zápas se hrál v parádní atmosféře. Vtáhl mě a užil jsem si to.

Nechodil jsi na přesilovky. Kdy zase budeš?

To teď vůbec neřeším, tady těch kluků v týmu může hrát přesilovku dost. Já se do toho budu snažit nejprve dostat a klukům to na ledě nekazit, chci být lepší a lepší. Ale začnu od jednoduché hry.

V pátek Oceláři hrají v Pardubicích, v neděli proti Litvínovu. Nečeká tě lehký rozjezd, že?

Co jiného mi zbývá? S trenéry o tom budeme mluvit, prostor pro trénink teď moc není, protože zápasy jdou rychle za sebou. Takže stejně bude nejlepší do toho rychle skočit a hrát. Fyzicky to snad utáhnu. Na tréninku můžu jezdit bazény, ale zápasové vytížení nakonec nic nenahradí. Čím je člověk starší, tím víc to cítí. Čím dřív budu pravidelně hrát, tím líp pro mě.

Zápas jsi začal ve čtvrté obranné dvojici, kdy se dá čekat tvůj posun v sestavě výš?

O tom je brzo mluvit. Já se do toho musím nejprve dostat, pracovat na detailech. Zlepšit orientaci.

Osvětim jste nakonec porazili 7:3, zajistili si postup do play off a budete moct čekat na svého soupeře. Před zápasem ale z výkonů Unie šel respekt, že?

Stoprocentně. V téhle lize člověk nemůže podcenit vůbec nikoho. My jsme věděli, že mají šikovné kluky. Mají skvělé přesilovky, to dneska taky ukázali. Respekt k nim. Nešlo si vydechnout.