Partnerský klub Nadační fond President Cup Třinecké statistické okénko Klubový informační systém
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
MISTR 2020/2021
MISTR 2021/2022
MISTR 2022/2023
MISTR 2023/2024
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Jan Czudek na téma Klesla: Nesplnil očekávání, která do něj byla vkládána

28.07.2016 · Adam Sušovský (Deník Sport)
S laskavým svolením redakce Deníku Sport publikujeme dnešní rozhovor s viceprezidentem HC Oceláři Třinec Ing. JANEM CZUDKEM, který se vyjádřil na důležité téma ohledně našeho klubu, které v posledních dnech a týdnech rezonovalo v médiích.

Poklidné přípravy na novou sezonu, ve které v Třinci nemyslí na nic jiného než jak zaútočit na mistrovský titul, narušuje nepříjemný spor. Proti Ocelářům vystoupil vyhozený kapitán Rostislav Klesla s tím, že mu klub dluží peníze, a navíc chce zrušit ještě čtyři roky platnou smlouvu. "Nesplnil očekávání, která do něj byla vkládána, týkající se šéfovství v kabině a kapitánského céčka. S tím jsou spojeny i balíky jeho finančního ohodnocení," kontruje šéf klubu Jan Czudek.



Rostislavu Kleslovi jste oznámili, že v týmu končí navzdory tomu, že má ještě čtyři roky platný kontrakt. On sám teď v novinách tvrdí, že se s tak neprofesionálním jednáním v životě nesetkal. Jak se k celému sporu stavíte vy?

My jsme nechtěli tuhle věc medializovat a emočně vyhrocovat. Myslíme si, že tahle situace, kdy se rozchází klub s hráčem, není v hokeji nic nového pod sluncem. Jde jenom o to, aby se vše v klidu vyrovnalo. My samozřejmě máme zájem dát věc dohromady. Jakékoliv výkřiky do médií ale na urovnávací proces správně nepůsobí. Rosťovi jsme koncem dubna sdělili, že s jeho pokračováním v týmu nepočítáme, že má možnost si hledat angažmá. On tuhle situaci nepřijal, zároveň z druhé strany odmítá nastoupit do tréninkového procesu podle představ klubu. Doufám, že se nám podaří celou situaci urovnat.

Směřuje to k tomu?

Zatím bohužel necítím, že by se dohoda blížila.

Jen dva dny po Kleslovi se v médiích proti klubu ozval i útočník Tomáš Kopecký, také s ním už nepočítáte, i když má v klubu platný kontrakt ještě na další tři roky. Vypadá to na úplně stejný příklad.

Je to úplně jiný případ. Chci se vyhnout spekulacím, co bylo příčinou, že se Tomáš do médií ozval. Mezi ním a Pavlem Markem (generálním ředitelem klubu) byla dohoda, že se celá věc bude řešit s jeho agentem Vladimírem Vůjtkem. To se dělo, a taky se to pořád děje. Agent měl pro něj nabídky ze Švýcarska, snad i z Číny. A najednou se do médií ozval Tomáš, že to klub neřeší s ním. Co se týká Klesly, základ sporu je asi v tom, že jestliže řekl, že nebere naši informaci o svém konci, tak se pak přece nemůže chovat tak, že bude odmítat plnit tréninkový rozpis, který mu dáme, a pak tvrdit něco o šikaně.

Nepoukazují oba tyto případy na fakt, že v českém hokeji chybí jasně daná pravidla, jak smlouvu mezi klubem a hráčem vyvázat? Chráněn není klub, chráněn není nijak ani hráč. A pokud taková situace nastane, současně nastavený systém spoléhá jen na to, že se obě strany dohodnou…

Je to zajímavá myšlenka, v Česku taková pravidla chybí. Asi by dopředu v nějaké obecné smlouvě mělo být dáno, že když se jedna nebo druhá strana rozhodnout skončit, bude se postupovat tak a tak.

Vy jako klub jste mohli možná celým nepříjemnostem předejít tak, že byste nepodepsali s oběma hráči tak dlouhé smlouvy. Když vezmeme konkrétně Kleslu, nebyl kontrakt na šest let zbytečný risk?

Stáli jsme před situací, že buď s ním podepíšeme smlouvu na šest let, nebo nepodepíšeme nic. Žádnou jinou variantu sám Rosťa ani nepřipouštěl. Trenéři o něj tehdy hodně stáli, tak jsme k tomu přistoupili. Ve smlouvě jsou ale podmínky, které musí plnit i hráč. V médiích mluvil o tom, že jeho konec v klubu není o hokeji. Já mu řekl, že to není jen o hokeji, ale že především nesplnil očekávání, která v něj byla vkládána, týkající se šéfovství v kabině, kapitánského céčka a podobně. A s tím samozřejmě byly spojeny i balíky jeho finančního ohodnocení. A jestli byl takhle dlouhý kontrakt risk? Klesla je hráč, který klidně do 38 nebo 40 let hrát může.

Nebojíte se, že celá tahle kauza nakonec ublíží jen pověsti klubu? Do hokeje investujete velké peníze, hráčům vytváříte i zázemím jedny z nejlepších podmínek v Evropě. V celé téhle kauze ale zatím všichni vidí jako špatné Oceláře.

To víte, že z toho nadšení nejsme, to v žádném případě. Proto to chceme co nejrychleji vyřešit. Už jen kvůli fanouškům chceme, aby se to urovnalo klidně. Bohužel to tak chceme asi jenom my. Když říkáte, že to nepůsobí moc dobře směrem k širší veřejnosti, tak my si bohužel stojíme za tím, že když je smlouva, jsou v ní nejen práva, ale také povinnosti. Znovu ale opakuju, naším zájmem je se dohodnout.

Třinec za sebou nemá povedenou sezonu, konec už v předkole play off byl neúspěchem. V posledním vašem rozhovoru pro deník Sport dokonce zaznělo slovo fiasko. Tvrdil jste, že celou situaci důkladně analyzujete. Už víte, co bylo v Třinci špatně?

Vyhodnocoval jsem to se spoustou lidí. Můj názor je takový, že jsme bohužel nechali obdobně jako před pěti lety úplně stejné složení kádru jako v předešlé úspěšné sezoně. Uspokojili jsme se s druhým místem a nedodali do týmu lidi, kteří by více toužili po dalším úspěchu. Kádr zůstal stejný, my si bláhově mysleli, že když tenhle mančaft udělal finále, zůstane pohromadě a sehraje se víc, bude sezona ještě lepší. Opak byl pravdou, lepší nebyla. Měli jsme do kádru před sezonou zasáhnout víc. Dělali jsme to pak až v průběhu, ale to byly tahy, které vyplývaly jen z krátkodobých možností. Víceméně se to celé jen lepilo zleva zprava.


Nechyběla týmu spíše velká vůdčí osobnost? Od chvíle, co ukončil kariéru Radek Bonk, to vypadá, že tým lídra postrádá. Sám jste už naznačil, že na sebe takovou roli nedokázal vzít ani Rostislav Klesla.

Máte pravdu, že vůdce nám chyběl, kdo se jím mohl stát, pominu. Momentálně se takovým mluvčím kabiny stává Zbyněk Irgl. Zkušenosti na to má a já doufám, že to utáhne. Hráči ho uznávají, respektují. V kabině to teď znát je.

Zůstává Třinec navzdory loňskému propadáku týmem, jehož jediná ambice je hrát o titul?

Ambice Třince musí být nejvyšší. My se žádným způsobem nemůžeme skrývat za vyjádřením: ‚Uděláme play off, a pak uvidíme. My chceme hrát o nejvyšší patra.

Berete to jako zodpovědnost také kvůli fanouškům, kteří od Třince lepší výsledky zkrátka očekávají?

Bereme. Moc. Vnímám spousty nespokojených fanoušků, ty ale vidím a vnímám jenom přes anonymní a facebookové portály. V osobních rozhovorech a při setkání vidím neskutečně velkou důvěru. Tu nechci zklamat, je to závazek. Fanoušci si zaslouží absolutorium, i přes naši poslední špatnou sezonu skoupili do té další téměř stejný počet permanentek. Je vidět, že jsou věrní.

Co s vámi dělá jejich nedůvěra v jednoho z nejdůležitějších mužů v klubu? Po každém neúspěchu se kritika fanoušků snáší na generálního ředitele Pavla Marka. Ani letos tomu nebylo jinak.

Je hromosvod, který to na sebe přitahuje…

Vaši důvěru Pavel Marek má? Po sezoně jste řekl, že také on musí nést zodpovědnost za to, co se minulou sezonu stalo. Jak velká jeho zodpovědnost tedy byla?

Má na tom dost velkou zodpovědnost, taky to pocítil ve finančním ohodnocení své práce. Pro letošní rok jsme nastavili pravidla ke způsobu jeho práce tak, aby se nestávaly podobné věci. Má důvěru na příští sezonu.

Bude příští sezona lepší?

Udělali jsme teď větší zásah do kádru. Já věřím, že to úspěch přinese.

Od koho si slibujete nejvíc?

Od Martina Růžičky s Jakubem Petružálkem. To je záruka největší kvality v extralize. Já věřím, že to budou ti správní tahouni. Z druhé strany máme osvědčené hráče Polanského, Adamského, Irgla, kteří snad zase ukážou, že jejich místo v týmu je správné. Osobně se hodně těším také na Jánka Sýkoru, ten totiž taky patří mezi lepší hráče ligy, a na naše mladíky jako Doudera či Kovařčík.

Změn v kádru bylo poměrně dost. Jak se na nich podílel nový trenér Vladimír Kýhos?

Měl v tom téměř rozhodující slovo. Přicházel s náměty a s tím, se kterými hráči má jaké zkušenosti. Dostal záznamy z her našich jednotlivých hráčů, aby si udělal svůj obrázek také o těch stávajících. Pokud se jedná o samotný výběr hráčů, byl Kýhos ten, na koho jsme dali především.

Asi největší posilou je návrat útočníka Martina Růžičky, který v dresu Ocelářů v minulosti sbíral extraligové rekordy. Jak těžké bylo ho do Třince dostat zpět? Podle mých informací to na dohodu dlouho nevypadalo.

To bych si chtěl nechat jako tajemství (usměje se). Velkou roli sehrál jeho otec. Máte ale pravdu, trenéři Martina chtěli, my taky. Ale když jsem se podíval na jeho požadavky, řekl jsem, ať zapomenou. V téhle poloze to zůstalo viset. Nakonec jsem na golfu tak trošičku jeho otce začal lámat, Martin nakonec na své požadavky změnil názor a je v Třinci.

Vy sám jste velký třinecký patriot, neviděl byste v týmu raději více místních hráčů? Tím narážím třeba na to, že do Třince přišel po roce pauzy bez hokeje třicátník Štefan Ružička, zatímco jste z kádru do Karlových Varů pustili mladého odchovance Radima Matuše.

Štefan Ružička je tady jen na zkoušku. Nabídl se sám, že chce try-out. Řekli jsme mu ano, ať se ukáže. Kádr teď ale máme víceméně široký.

Neměli jste strach z toho, jak na Ružičku zareagují fanoušci? Před rokem ho z ledu během finále s Litvínovem vypískali, tenhle hráč ve městě moc v oblibě není.

Nevyšel mu tenkrát jeden zápas, to víme všichni. Jinak byl na konci sezony našim nejlepším hráčem. Kdysi to byl pan hráč. Jestli pořád je, to teď uvidíme. Třeba se připravil na sezonu tak, že někoho z kádru vytlačí. Třeba taky ne. Já pevně věřím, že dostanou šanci i naši mladí. Taky ale bude záležet na tom, jak se nám podaří rozjet sezonu. Když to půjde dobře, trenérovi se lehčeji nasazují kluci, kteří získávají ostruhy. Když se honí body, trenéři sahají po ostřílených borcích.

Proč tedy do Karlových Varů odešel Radim Matuš?

Karlovy Vary přišly s tím, že ho chtějí hrát v prvních dvou lajnách. To jsme viděli jako hodně velkou příležitost pro něj. Než aby měl dělat vůdce na farmě ve Frýdku-Místku a čekat na příležitost, že se někdo zraní v Třinci, bude lepší, aby hrál ve Varech. Za rok ho budeme mít kvalitně připraveného. Jestliže má takovou možnost hrát extraligu a hrát ji takhle vysoko, je to pro hráče o moc lepší.

Když zmiňujete farmu, váš partnerský klub z Frýdku-Místku letos splnil cíl a postoupil do první ligy. Jak důležité to pro Oceláře je?

Je to pro náš klub důležité. Stejně tak je důležité, že farmu vzali za svou také fanoušci a stala se součástí kulturně-sportovního života ve městě. Sezona se nám podařila, za postup do první ligy chci poděkovat hráčům, trenérům i divákům. Bavme se ale o Frýdku-Místku jako o našem partnerovi. Je to náš dlouhodobý partner, který se bude podílet na přípravě hráčů, kteří se nevejdou do našeho A týmu, případně třinecké mládeže. To se projevilo už loni, naše juniorka vyhrála titul i díky tomu, že si tam spousta z těch kluků vyzkoušela plnohodnotně chlapský hokej. Jasně, jen ve druhé lize, ale dostali tam takový prostor, jaký neměli nikde jinde šanci dostat.