Partnerský klub Nadační fond
MISTR 2010/2011
MISTR 2018/2019
Pohár prezidenta 2010/2011
Pohár prezidenta 2014/2015
Werk Arena Rozpis ledu Fanshop

Ján Moder: Sezona na jedničku s hvězdičkou!

29.05.2019 · Martin Stebel
V třinecké hokejové organizaci působí přes dvacet let, ale tak úspěšnou sezonu zažil poprvé. Letošní "double", kdy zlaté medaile visely na hrudi extraligového áčka i juniorů mu proto zcela logicky udělal obrovskou radost a přinesl důvod k optimismu do dalších let. Nabízíme tradiční posezonní hodnocení nejvyššího představitele třineckých Ocelářů JÁNA MODERA.

Pane prezidente, každý rok hodnotíte ocelářskou sezonu školní známkou. Letos to je docela snadné, že?

Tahle sezona je určitě na jedničku, tady není o čem diskutovat. Jelikož sezona byla korunovaná titulem, klidně mohu udělit jedničku s hvězdičkou. Takový úspěch těší o to víc, že přišel v roce, kdy oslavíme 90. výročí založení třineckého hokeje a zároveň letos připadne 180 let Třineckých železáren. Nemluvil bych jen o zlatu našeho áčka, na stejnou úroveň stavím i titul naší juniorky. Myslím, že letos jsme udělali velkou radost všem, kteří Ocelářům upřímně fandí.

Přitom start do sezony nevyšel optimálně. V Champions Hockey League Oceláři doma vysoko prohrávali, v extralize to také bylo výsledkově slabší...

Musím se přiznat, že první zápasy sezony v Lize mistrů jsem neviděl, byl jsem v zahraničí. Začátek opravdu nebyl povedený, měli jsme sérii snad pěti proher. Vzpomínám, jak mi tehdy volal Honza Peterek, že s tím je třeba něco dělat. Tvrdil jsem, že není důvod panikařit, protože kádr má svou sílu a bude pouze otázkou času, kdy se vrátí do lepší herní pohody. Naštěstí zlepšení přišlo velmi rychle. Vhodně jsme doplnili kádr, přišel Gernát, Galvinš a Werek, na nějaký čas nám později pomohl a okysličil tým Kundrátek. Musím pochválit Honzu Peterka, který spolu s Vencou Varaďou tým citlivě a správně vyztužil.

Už v základní části Oceláři ukázali své možnosti, dlouho pomýšleli na zisk Prezidentského poháru, který unikl jen o dva body...

Vnímám jako výhodu, že jsme do play off šli z druhé pozice. Nešli jsme tam v roli favorita, tlak nebyl tak enormní. Do play off jsme vstoupili tak trochu ze závětří.

Povězte otevřeně, věřil jste, že Oceláři ukončí Vítkovicím sezonu v nejkratším možném termínu?

Nečekal jsem to. Byli jsme favority, ale že to bude tak krátké, to mě příjemně překvapilo. Tahle série nám vyšla parádně, byli jsme ve všech směrech lepší. Byla to také velká satisfakce pro naše fanoušky, protože zápasy proti Vítkovicím se vždy berou velmi prestižně. Potěšující bylo, že jsme hráli s rozumem a byli jsme jednoduše lepší.

V semifinále to byl pořádně tvrdý oříšek, Plzeň hodně kousala. Především po dvou domácích nezdarech to nevypadalo moc dobře...

Řekl bych to asi takto - neztrácel jsem naději. Prohrát dvakrát doma je nepříjemné, ale statistika byla na naší straně. Oni u nás dvakrát vyhráli v základní části, my naopak uspěli dvakrát v Plzni. Říkal jsem si, že teď jsme na tahu my, dvakrát u nich uspějeme a potom to doma zlomíme na svou stranu. To se naštěstí potvrdilo, ale Plzeň to pak ještě doma zvládla. Sedmý zápas už byl docela jednoznačný. Klobouk dolů před Plzní, která bojovala, ale podle mého názoru neměla tak vyrovnaný kádr jako my. Kovář s Gulašem hráli vynikající hokej, dělali nám velké problémy. V posledním utkání jsem měl dojem, že měli trošku problémy s fyzičkou, zatímco u nás dokázaly překvapit vždy jiné lajny. Měli jsme zátěž rozloženou na vícero hráčů, což rozhodlo.

Do finále šel v roli favorita Liberec, pozice outsidera nakonec byla pro třinecké docela výhodná, že?

Souhlasím. Liberec jsme dokonale zaskočili už první výhrou na jejich ledě. Rozhodující byl zápas číslo pět v Liberci, kdy se trefil Ondra Kovařčík. Tehdy jsme věděli, že do Liberce už na další zápas za žádnou cenu nechceme. Strašně jsme si přáli to ukončit doma, kde to je vždy trochu jiné, intenzivnější, spontánnější. Slavit doma je to nejkrásnější. Jsem šťastný, že se to povedlo. Co musím akcentovat a co mě potěšilo, bylo to, jak se tahle série obešla bez mediálních přestřelek. Bylo to po všech stránkách korektní a férové finále. Je to možná dáno i tím, že s Libercem máme na úrovni vedení kvalitní vztahy.

Tyhle vřelé vztahy trvají od dob výstavby WERK ARENY?

Naše kontakty byly dobré už předtím, než nám liberecký Syner arénu postavil. Musím říct, že majitel pan Syrovátko nám vycházel vstříc. Už ve stadiu, kdy se naše hala projektovala, tak z předešlých staveb věděl, kde udělali chybu, co potom museli dodatečně opravit. Na tyhle věci nás předem upozorňoval. Zároveň v Liberci byli naši lidé na pracovní stáži, učili se, jak s tak moderní arénou pracovat, jak se například vyrábí co nejkvalitnější led. Ve všem nám vycházeli vstříc. Za tohle jsme jim byli vždy vděční. Byli jsme rádi, že ve výběrovém řízení na výstavbu naší arény uspěl právě Syner, který už podobné stavby v Česku dříve realizoval.

Po titulu vám určitě přišlo mnoho gratulací ke zlatému úspěchu. Bylo tam nějaké přání, kterého si speciálně vážíte?

Těch gratulací bylo opravdu hodně. Pokud bych počítal všechny smsky, whats upy a další komunikační kanály, tak toho bylo myslím 170. Telefon byl dost zahlcený (usmívá se). Na některá přání jsem stihl odpovědět teprve na druhý či třetí den. Oslavy totiž byly docela dlouhé. Cenil jsem si všech gratulací a pokud bych měl vypíchnout nějakou konkrétní, tak hezká byla sms od prezidenta ČSLH pana Krále. Psal, že nám to moc přeje a že si mě váží za to, co dělám pro třinecký hokej. To opravdu potěšilo.

Zlatá sezona je zcela určitě kolektivním dílem, přesto zkusme vypíchnout některé individuality. V první řadě asi Václav Varaďa...

Hlavním strůjcem úspěchu je jednoznačně Venca. Pokud bych to měl říct stručně, je to vítězný typ, má vítěznou mentalitu. To je vždy důležité, protože vítězným typům vycházejí věci i s horším materiálem, než nevítězným typům s vynikajícím materiálem. Venca umí hráče správně motivovat, umí tým připravit na klíčové zápasy, volí správnou taktiku. Tady je začátek i konec našeho úspěchu. Tvrdím jednu věc: některé další extraligové kluby měly v kádru větší kvalitu, ale faktor trenér mluvil tentokrát v náš prospěch.

Ve vyřazovací části zazářil Šimon Hrubec, který i na základě toho dostal pozvánku na letošní MS v Bratislavě.

Šimon za mnou po finále přišel a s úsměvem na tváři povídal: "Pane Moder, splnil jsem". Je to reakce na mou radu, kterou jsem mu několikrát adresoval: "Musíš vždy pustit minimálně o jeden gól méně než soupeř." Jsem velmi rád, že Šimon v play off ukázal výbornou fazónu. Byl poměrně dlouho vnímán tak, že zápasy play off mu dost nevycházejí. Možná to bylo tím, že byl mladší a někdy hraje zásadní roli psychika. Šimon po všech stránkách dozrál a sám někde říkal, že cítí, že hlavu už na to má. Tento rok ukázal, že dokáže být klíčovým hráčem, měl psychickou odolnost. Byl jsem osobně přítomen na nedávném MS v Bratislavě, viděl jsem zápas Česka o bronz proti Rusům. Šimon chytal výborně, stejně tak se šampionát povedl Davidu Musilovi. Člověka to hřeje u srdce, když vidí na vrcholné akci Oceláře, kterým se daří.

V životní formě hrál celé play off hokejový univerzál Vladimír Dravecký. Jeho přínos pro tým byl zcela zásadní...

Vlado se neuvěřitelně zvedl. Ten chlap byl začátkem sezony na hraně sestavy, ale Venca pro něj našel uplatnění. Je to příkladný bojovník, který svým nadšením umí strhnout i ostatní v týmu. Velmi platný v oslabení, svou tréninkovou morálkou může být vzorem i pro mladší hráče. Takového borce by chtěl mít v kádru snad každý trenér. Kousek od Třince postavil dům, jeho syn hraje za naše žáky. To jsou další pozitivní faktory a přidaná hodnota pro náš klub. Chtěl bych tady ještě akcentovat herní progres Arona Chmielewského. Minulý trenér ho téměř vyhazoval, že na extraligu nemá a letos Aron ukázal, že je skvělý hráč. Cením si jeho přístupu a pracovitosti. Výbornou sezonu měl také Martin Růžička, který vyhrál kanadské bodování play off.

V play off se ve výborném světle ukazoval také Jiří Polanský. Asi málokdo čekal, že právě on dokáže shodit rukavice, vyhrát dvě pěstní bitky a ještě víc tak nakopnout tým...

Všichni jsme z toho byli překvapení, možná i Jirka sám. Cením si toho, že se postavil za celý tým. Občas se objeví nějaký názor, který říká "zakažte v hokeji bitky". Komu se to nelíbí, ať chodí na ženský hokej či jiný sport. Mám pocit, že někoho vyzýval na bitku také Tomáš Marcinko, ale to protivníci neakceptovali. Proti Jirkovi si řekli, že to zkusí. Polda ale veškeré střety výborně ustál s velkou ctí. Myslím, že Jirkovi pomáhá to, že má vysokou tréninkovou morálku a krom kolektivního tréninku cvičí také individuálně.

Mistrovský kádr opouští David Cienciala. Předpokládám, že jeho odchod vás dost mrzel...

Nevím, jestli mě to mrzí, spíš jsem tím byl dost zaskočený. Pokud někdo chce zkusit vícero klubů, nemůžeme a nechceme mu bránit. Nemyslím si, že David u nás měl vždy malý ice-time. Byl občas sice psaný jako třináctý útočník, ale čas na ledě měl. Vybral si nový klub a přeji mu, ať se mu daří. Jestli se někdy bude chtít vrátit, dveře má otevřené. Samozřejmě jen pokud bude místo v kádru a David bude mít potřebnou výkonnost. S Činelem se nerozcházíme ve zlém, prostě si vybral jinou cestu, chce si vyzkoušet jiný klub. Tvrdím jednu věc - nechybí mu moc, aby měl na NHL. Má šikovné ruce, v hlavě to má srovnané, možná ještě musí trochu zapracovat v určitých směrech, ale může to dotáhnout daleko. Svým způsobem mě to ale mrzí, protože si přejete mít co nejvíc odchovanců. Na druhou stranu mě ale těší, že už to není jen tak, že jen Třinec bere hokejisty odjinud, ale je zájem také o naše kvalitní odchovance.

Po dlouhých sezonách fandové Ocelářů neuvidí v akci sehranou dvojicí gólmanů Hrubec - Hamerlík. Nově si budou zvykat na duo Bartošák - Kváča.

Peterovi a Šimonovi děkuji za odvedenou práci, zanechali tady obrovskou stopu a budeme vždy vzpomínat v dobrém. Přichází Patrik Bartošák a řekněme si otevřeně a statistiky moje slova podpoří, v Česku momentálně lepší gólman není. Skvělý je liberecký Will, velmi se mi líbil Frodl z Plzně, který byl pro nás velkou překážkou. Stále si ale myslím a také doufám, že Patrik bude v rámci extraligy číslo jedna. Jsem rád, že v týmu bude i mladý Petr Kváča, ten má také velký potenciál, aby se vypracoval ve skvělého brankáře.

Stará sportovní pravda mluví o to, že vítězná sestava se nemění. Oceláři už oznámili pár odchodů, ale předpokládám, že v mistrovském kádru není třeba dělat velké turbulence a radikální řezy...

Žádné zásadní změny se nebudou konat. Jsem rád, že tomu tak je a není třeba úspěšný kádr výrazně měnit. Určitě by do týmu měli naskočit mladší hráči, kteří si šanci stoprocentně zaslouží. Za všechny budu jmenovat Adama Rašku, Honzu Hladonika, ale určitě prostor dostanou i někteří mladší obránci. Pokud vím, tak se ještě budeme snažit sehnat jednoho rozdílového útočníka a obránce. Osobně jsem rád, že v kádru zůstal Petr Vrána, tahle výměna se opravdu povedla na jedničku. Velmi dobře zapadl do kabiny, je to inteligentní hráč. Abych řekl pravdu, Roberts Bukarts byl pro nás trochu zklamání, měl dostatek času na ledě, ale neprodal to, co umí. Pokud vím, tak Sparta ho podepsala pro další sezonu, tak asi je s nim spokojená a my jsme naopak velmi spokojeni s Petrem Vránou.

Pokud bychom se bavili na téma kádru pro další roky, tak obecný trend je přivádět do týmu mladší hráče. Během play off mi jistý "expert" z jedné nejmenované TV povídal, že pokud by byl sportovním manažerem Ocelářů, tak by hodně zvažoval další působení věkem starších hráčů, jakými jsou Martin Adamský a Jiří Polanský. Oběma je 37, ale myslím, že svými výkony jsou stále velmi platní. Jaký je váš pohled na věc?

Věk je jen číslo v občance. Honza Peterek končil myslím ve 42 letech, takový Zdeno Chára má už také dávno přes čtyřicet a z pozice kapitána táhne Boston za Stanley Cupem. Mohl bych tady zmínit příklad Jardy Jágra, který posunul Kladno do extraligy. To je ale už trochu extrém, co ten člověk dokázal. Když se o sebe sportovec dobře stará, kariéra může být dlouhá. Když jsem byl mladší, tak sportovci dost často končili ve 27 letech, ale teď se hranice odchodu posouvá. Možnosti jsou jiné, zlepšuje se regenerace, sportovci mají většinou lepší životosprávu než kdysi. Pokud bych se ale vrátil k vaší otázce. Nevím, jaký bude další osud Poldy a Ády. Oběma přeji, ať to vydrží co nejdéle, ale bude záležet jen na tom, jak jim vyjde letní příprava, jaké výkony podají na ledě a co na to vše řekne Venca Varaďa a ostatní z trenérského štábu.

Samostatnou kapitolou je mládež. Zlato juniorů se moc nečekalo, o to větší úspěch to je...

Pamatuji si, jak jsem před play off potkal Jirku Juříka a ptám se ho: "Tak co, jedeme na titul?" Odpověděl jen: "Ale kdepak..." Byl ve svých odhadech velmi skromný, protože juniorka neměla dobrý start do sezony, rozehrála se až časem. Investice do mládeže se nám vyplácí. Všichni jsme rádi, když se v médiích objeví, že přes naší mládež prošli Krejčí, Faksa, Pánik, krátce tu působil i Pastrňák. Je to vždy příjemné, když čtete a slyšíte, jak se jim daří. Vše nejlepší přeji i našemu odchovanci Lukáši Jaškovi, který od nás odešel za trochu divných okolností. Byl u nás letos, kdy se slavil titul, radoval se spolu s našimi chlapci. Fandím mu a přeji, ať to jednou dotáhne do NHL.

Zmínil jste Jiřího Juříka. Nakonec se ukázalo jako velmi šťastné řešení, podzimní rošáda, kdy do Frýdku-Místku putovala dvojice juniorských trenérů Wojnar - Daňo a opačným směrem se vydal sehraný tandem Juřík - Malík.

Změna prospěla oběma. Sezonu Frýdku hodnotím kladně. Play off uteklo o jediný bod, i když zhruba v polovině základní části měli velkou ztrátu. Ukazuje se, že projekt partnerského klubu má smysl a je to správná cesta. Zatím to natvrdo děláme my a Liberec, který má farmu v Benátkách. Samozřejmě je tady spolupráce i dalších klubů v extralize s první ligou, ale tyhle dvě organizace, které byly ve finále, to mají nejvíc provázané. Všimli si toho také metodici na ČSLH, kde to bylo dáno za příklad. Myslím si, že postupem času půjdou stejnou cestou i další extraligové kluby.

Médiím neuniklo pěkné gesto, kdy Oceláři během semifinálové série juniorů nabídli autobus Chomutovu, kterému se u Hranic při cestě do WERK ARENY porouchalo vlastní vozidlo...

Nechtěli jsme to moc zveřejňovat, nestáli jsme o velkou publicitu, tohle by mělo být standardní chování. Chomutov to ale pověsil na svou facebookovou stránku, kde nám děkovali. Tady se sluší veřejně poděkovat panu Barteczkovi z firmy Spetra, který celý transport operativně a rychle vyřešil. Kluci z Chomutova po zápase nasedali do jeho autobusu a ptali se, kde nás odvezete. Mysleli si, že jen do Hranic, kde se jim autobus porouchal. Byli překvapení, že je červený třinecký autobus odvezl až do Chomutova.

Už nyní je areál na Frýdecké ulici velmi povedený, ale všem změnám není konec. Prozraďte, co se chystá...

Máme v přípravě další projekt. Mladí hráči potřebují všestranný pohyb, chceme tedy v areálu vybudovat menší tělocvičnu na míčové sporty a v plánu je také projekt další ledové plochy.

Pokud bychom se dívali do příští sezony, tak velkou události bude světový šampionát dvacítek v Ostravě a Třinci. Ve WERK ARENĚ už nyní, půl roku před akcí probíhají stavební úpravy...

Měli jsme v naší aréně nějaké hluché prostory, které se využijí pro stavbu nových kabin na blížící se MS juniorů. Na základě mezinárodních požadavků IIHF budeme ve WERK ARENĚ instalovat také pružné mantinely a plexiskla. Jsem hrdý, že šampionát dvacítek bude u nás. Tohle mistrovství je hodně důležité, objevují se tam budoucí hvězdy, přijede spousta zámořských skautů, bude to velké show. Jsem rád, že u nás v Třinci uvidíme Slováky, měla by být bouřlivá kulisa a také aktuální mistry světa z Finska, to bude obrovská kvalita. Jako skupina TŽ-MS se na šampionátu podílíme i finančně. Je to ale především skvělá reklama pro celý region Třinecka. Všichni se na tuto událost těšíme!

×
Dnes v 12:00 | Jun.
HC Oceláři Třinec
HC České Budějovice
×
Dnes v 13:15 | Dor.
HC Havířov Panthers
HC Oceláři Třinec