Třinec je moje srdeční záležitost, říká čerstvý skaut Pavel Janků

V galerii nezapomenutelných hráčů, kteří oblékli třinecký dres, má pevné místo. V týmu z Werk arény odehrál za šest sezon 295 zápasů, zaznamenal 96 branek a 101 asistencí. Postavou subtilní, výkonnostně velký. Šikovné ruce, rychlé nohy. Mezi fanoušky i soupeři respektován pro fair hru. Od letošní sezony klubový skaut - Pavel Janků.

Pavle, vítejte zpět v Třinci. Zavzpomínejte na své angažmá pod Javorovým...

V Třinci jsem strávil šest let. Moje vzpomínky na zdejší angažmá jsou jen ty nejlepší. Byly to nejhezčí roky mé kariéry. Větší týmové úspěchy jsem možná měl ve Zlíně a tamnímu klubu taky za mnohé vděčím, ale v Třinci to byla nejšťastnější životní etapa. Nejen co se týče hokejového života, ale i v soukromí. Třinec je moje srdeční záležitost.

Šest let je poměrně dlouhá doba. Na kterou sezonu či konkrétní okamžik nejraději vzpomínáte?

Jako první mě napadá úplný začátek mého působení v Třinci. Kluci v kabině mě velice přátelsky přijali, což bylo důležité. Rád vzpomínám i na první extraligovou trefu za Třinec. Bylo to v zápase proti Plzni. Ze všeho nejraději ale vzpomínám na sezonu 2002/03, kdy se nám povedlo probojovat do semifinále, kde jsme hráli proti Pardubicím. Tehdy jsme měli kvalitní mančaft a v naších možnostech bylo získat titul. Na tyhle okamžiky nikdy nezapomenu.

V Třinci jste byl platným kanonýrem. Jako věřící člověk jste po vstřelené brance tradičně zvedal ruce a hlavu nahoru...

Chtěl jsem tímto symbolickým způsobem pokaždé oslavit svůj gól. Není to samozřejmost, že v sobě máme schopnosti a sílu. Bylo to mé gesto, kterým jsem toužil vyjádřit vděčnost.

Jste stále držitelem extraligového rekordu. Za sedm vteřin po zahájení hry se vám povedlo skórovat kdysi ve Zlíně...

Přiznám se, že na tento gól už moc nevzpomínám. Občas se na něj zeptá nějaký novinář. Je to strašně dávno, bylo to v roce 1995. Musí se sejít více faktorů, aby se taková branka povedla. Hráč musí být hned po zahájení v dobré palebné pozici. Jsem docela zvědav, kdy ten čas někdo překoná.

Mnoho místních fanoušků do dnešního dne nostalgicky vzpomíná na produktivní formaci Pavelek - Marek - Janků...

Bylo to výborné období. S klukama jsem si rozuměl na ledě i mimo něj. Na tuhle lajnu nelze zapomenout. Bohužel moje vzpomínky kalí hrozná tragédie, která se letos stala Honzovi. Je to obrovská ztráta, byl to opravdu skvělý kluk. V mé paměti navždy zůstane jako fajn parťák, stýkali jsme se i mimo led s manželkami. Tragédie v Jaroslavli mě hluboce zasáhla.

Významnou kapitolou vašeho života je i působení v Ústí nad Labem...

Na tuhle štaci budu mít jen pozitivní vzpomínky. Do Ústí jsem původně přišel jen na jednu sezonu, chtěl jsem si prodloužit kariéru. Nakonec jsem tam strávil dlouhých pět let. Bylo to opravdu krásné období. Byl jsem vděčný za tuhle šanci, protože hokej mám rád a chtěl jsem ho hrát co nejdéle na slušné úrovni, což se mi podařilo. V Ústí jsem si našel spoustu přátel. Je tam velmi solidní zázemí a přál bych jim jednou postup do extraligy.

Změníme téma. Jak bedlivě jste pozoroval letošní spanilou jízdu Ocelářů za mistrovským titulem?

Po mém odchodu z Třince jsem klub neustále pozorně sledoval, zajímala mě každá novinka, která se týkala Ocelářů. Letos mi kluci udělali obrovskou radost. Byla to opravdu parádní jízda. Během play-off jsem ještě měl nějaké povinnosti v Ústí, proto jsem třinecké zápasy sledoval pouze v televizi a intenzivně to prožíval, jako bych sám byl na ledě. Je to fantastický úspěch, který si tento klub zcela zaslouží.

Pojďme do žhavé reality. Letos jste ve 42 létech ukončil hráčskou kariéru a akceptoval jste třineckou pracovní nabídku...

V době kdy končilo mé angažmá v Třinci jsme se bavili, že po konci kariéry bych mohl pro místní klub pracovat. Letos jsem ukončil hráčskou činnost a zeptal jsem se proto zdejšího vedení, zda nabídka stále platí. Třinecký management projevil o mé služby zájem, což mě velice potěšilo. Dohodli jsme se proto, že Ocelářům vypomůžu jako skaut.

Které záležitosti tedy budou přesně ve vaší kompetenci?

Mým hlavním úkolem bude vyhledávání eventuálních posil. Budu shánět informace o hráčích, ale do mé kompetence bude rovněž patřit sledování soupeřů.

Při hledání nových posil budete preferovat mladé talenty, nebo se zaměříte na hotové hráče?

Budu se ohlížet po obojích. V klubu pracuji teprve měsíc, což je poměrně krátká doba. Zatím objíždím soutěže dospělých, ale mým úkolem pochopitelně bude pečlivě sledovat i mládežnické kategorie. Zaměřím se taky na první ligu. Chci mít důkladně zmonitorované rovněž slovenské soutěže. Je to mravenčí práce, běh na dlouhou trať.

Předpokládám tedy, že veškeré eventuální posily budete poté konzultovat s trenérským tandemem Marek - Kopřiva...

Pochopitelně. Vše budu řešit s trenéry. Budu jim dávat doporučení a report. Každý vytipovaný hráč musí své kvality prokázat v dlouhodobějším horizontu, aby se eliminovaly zbytečné chyby. Důležitý bude nejen herní projev, ale i charakterové vlastnosti dotyčného adepta.

Ve vrcholovém hokeji jste působil přes dvacet let. Bohatá praxe a především nepřeberné množství kontaktů jsou v téhle branži asi zásadními faktory pro úspěch…

Přesně tak. Myslím, že mohu své letité zkušenosti a kontakty uplatnit v praxi. Vše ale bude záležet i na momentální politice klubu, co si bude přát, jaké typy hráčů bude potřeba aktuálně zabudovat do kádru. Bude nutno sledovat mladé kluky, jak se budou rozvíjet nejen po herní, ale i morální stránce. Troufám si tvrdit, že mám přehled a chci ho využít ve prospěch klubu, který mi přirostl k srdci.

V nové práci vám přeji mnoho štěstí a úspěchů.