V Česku jedině Třinec, říká Martin Růžička

V loňské sezoně nasadil laťku mimořádně vysoko, brilantními čísly ohromil extraligu. Jeho současná mise pod Javorovým proto nebude vůbec snadná. Lze totiž očekávat, že bude pod drobnohledem, tlak na jeho osobu bude zřejmě značný. V létě pomýšlel na zahraniční angažmá, ale vrátil se tam, kde je mu nejlépe. Martin Růžička je zpět a chce znovu pomáhat klubu svého srdce.

Martine, mnozí už ani nedoufali, že se po loňské famózní sezoně k Ocelářům vrátíš. Jak se rodil tvůj návrat do Werk arény?

Už bylo na čase, léto bylo dlouhé. Musel jsem se rozhodnout, kde začnu. Trénoval jsem v Montrealu a zvažoval jsem hlavně nabídky ze zámoří. Když to neklaplo, přiletěl jsem zpět do Česka.

Kde byl hlavní důvod toho, že to v zámoří nevyšlo?

V zámoří bylo víc variant, nic ale neklaplo. Je mi 27 let a nechtěl jsem podstoupit nějaký try-out (test). Nechci, aby to vyznělo nějak příliš sebevědomě, ale říkal jsem si, že do toho nepůjdu. Podstatné pro mě bylo, abych dostal v týmu pravidelnou šanci hrát. Nechtěl jsem se protloukat někde ve čtvrté lajně. Na tohle ani nemám postavu (směje se).

Můžeš zpětně prozradit, které týmy NHL byly ve hře o tvé služby?

Ze začátku měly zájem dva týmy, potom se připojily další dva. Ve hře byly například Florida a Nashville. Nakonec to ale nevyšlo.

Probleskly zprávy, že zájem byl i v Rusku...

Ano. Na počátku bylo ve hře i Rusko, nějaké nabídky se opravdu vyskytly. Nebyly ale natolik zajímavé, abych to akceptoval.

Martin Růžička během úterního tréninku. foto: Petr Rubal

Zahraniční angažmá tedy nevyšlo, cítíš zklamání?

Zklamání? Ani nevím. Samozřejmě jsem doufal, že po loňské sezoně by to mohlo vyjít, cítil jsem se velmi dobře. Nevyšlo to a budu rád pokračovat v Třinci.

Jaké pocity převládají po návratu do Třince?

Není to nijak zvláštní pocit. V podstatě jsem nikdy neodešel, stále jsem byl napojen na Třinec.

Nebyl jsi tady téměř půlroku. Co se změnilo?

Musím říct, že v Třinci se toho během léta změnilo docela dost. Největší změnou je trenér, je tady několik nových hráčů a rozhodně pozitivní změnou prošlo i vybavení naší kabiny.

Byl Třinec v rámci České republiky jedinou variantou?

Je tomu tak. Třinec byl jediným klubem, kde bych se v rámci Česka vrátil. Znám tu spoustu lidí, což je velká výhoda. Byla to jediná správná volba.

Během přípravných zápasů měl tvé číslo 27 nositel stejného příjmení Marek. Už jste probírali, kdo dostane přednost?

Zatím na tohle téma nebyla řeč. Ještě jsem se ho neptal, jestli mi tohle číslo dá zpět (směje se).

Mezi spoluhráči Linhartem a Polanským. foto: Petr Rubal

Konzultoval jsi už s trenéry svou roli v týmu?

Měl jsem s trenéry menší sezení, kde jsme řešili mou úlohu v týmu, mluvili jsme například o systému hry. Každý trenér má vlastní systém a pan Kalous má vše do detailu propracované. Předpokládám, že si ještě před sezonou nějaké věci doladíme.

Trenéři avizovali, že bude zapotřebí víc bránit. Dokážeš se adaptovat na tento styl?

Všechno jde, když se chce. Co bude trenér po nás požadovat, to se budeme snažit dělat.

Jako hrající trenér bude u Ocelářů působit Václav Varaďa. Už jste spolu řešili, jak to bude v praxi vypadat?

Asi ho budu muset jako trenéra víc poslouchat (směje se). Nevím přesně, jaké bude mít Venca kompetence, jsem tady teprve druhý den. Vnímám ho stále hlavně jako hráče a věřím, že spolupráce bude fungovat stejně dobře, jak tomu bylo kdysi!