Růžička: Cíle musíme mít nejvyšší

V uplynulém ročníku bylo přáním třineckého vedení získat po deseti letech opět medaili. K této metě vzhlíží i jedna z nových tváří Ocelářů Martin Růžička. "Vím, že se zde čeká dlouho na nějaký úspěch, tak se jako celý tým budeme snažit ho konečně dosáhnout," uvedl třiadvacetiletý útočník, jenž svou představu dále konkretizoval. "Určitě ty cíle musíme mít nejvyšší. Když si totiž budete dávat cíl dostat se do play off, tak se můžeme uspokojovat, že tam jsme, cíl jsme splnili a více se nedokáže," vysvětloval.

Martin Růžička přišel do Třince po tříletém působení ze Znojma. Poté co jihomoravský klub prodal extraligovou licenci Brnu, věděl, že v týmu déle nezůstane. „První ligu jsem hrát nechtěl a ani jsem o tom nepřemýšlel. Měl jsem totiž nějaké nabídky z extraligy a dokonce i jednu ze zahraničí. Takže jsem věděl, že nižší soutěž hrát nebudu,“ uvedl mladý hokejista. "To zahraničí mě sice láká, ale z jejich strany jsem necítil tak velký zájem jako u Třince a ani finančně jejich nabídka nebyla tak zajímavá, proto jsem se rozhodl zůstat v extralize a budovat si tady své jméno," podotkl.

Do podvědomí českých hokejových příznivců se začal Martin Růžička dostávat před čtyřmi lety, když se po dvouleté anabázi ve WHL vrátil do Sparty. S pražským týmem vyhrál extraligový titul, ale po sezoně zamířil do Znojma, kde zůstal až do konce letošního ročníku.

„Ve Spartě jsem hrál čtvrtou lajnu a moc jsem se na led v zápasech nedostával. Uvítal jsem proto, že po odehraném roce jsem mohl jít do Znojma, kde jsem dostal větší prostor a mohl jsem sbírat zkušenosti vedle takových hráčů jako Jirka Dopita nebo Radek Haman,“ vysvětloval Martin Růžička, který v prvním roce nastupoval pravidelně po boku Dopity. „Ještě i v části té druhé sezony jsem s ním hrál v jedné lajně, ale pak jsem onemocněl a na mé místo se dostal Pavel Selingr. Šlo jim to, tak nebyl důvod to měnit," upřesňoval Růžička.

"Do hokejového života mi angažmá ve Znojmě dalo hrozně moc. Hodnotím své působení tam pozitivně. Věřím, že z toho budu profitovat,“ dodal útočník, který se ze Znojma propracoval i ke čtyřem reprezentačním startům. Dva zápasy odehrál v roce 2007 v přípravě českého týmu před MS a dva na začátku následujícího ročníku.

Při zvažování pro a proti extraligových nabídek dopadl nejlépe Třinec. "Jak už jsem naznačil, líbilo se mi jaký o mě Pavel Marek projevil zájem. Volal mi po sezoně skoro obden a tvrdil, že mě moc chce do týmu. To vždy velmi potěší, když víte, že je o vás zájem. Je mi taky sympatické, že v Třinci má mladší mužstvo s perspektivou,“ pokračoval Růžička. „Třinec je pro mě nová výzva. Vím, že čeká dlouho na nějaký úspěch, tak se jako celý tým budeme snažit ho konečně dosáhnout,“ pravil odhodlaně. "Určitě ty cíle jsou nejvyšší. Když si totiž budete dávat cíl dostat se do play off, tak se můžeme uspokojovat, že tam jsme, cíl jsme splnili a více se nedokáže. Na vrchol je to ale dlouhá a těžká cesta. Musíme jít krok po kroku," zdůrazňoval.

V loňské sezoně Oceláře trápila zejména obranná činnost, v níž byli nejhorším týmem soutěže a byla to jedna z hlavní příčin konečného desátého místa. I proto bylo záměrem třineckého vedení získat defenzivního útočníka. Martin Růžička ale zdůrazňuje, že jedinec mnoho nezmůže a všichni hráči v jedné formaci si musí vzájemně vypomáhat.

„Není to jen o jednom hráči v lajně, který brání. Musíme se zaměřit na herní styl, ve kterém si své obranné povinnosti bude plnit celá pětice. Je potřeba, abychom se vzájemně doplňovali a pomáhali. To stejné platí i o útoku. Rozhodně se nepovažuji za defenzivního hráče, který by na soupeře čekal na červené čáře,“ pousmál se rodák z Berouna, kde si ho všimli zástupci Sparty Praha, v jehož týmu působil až do dorostu. Poté přestoupil do Kladna, s nímž vybojoval juniorský titul mistra republiky.

V posledním období je v třineckému týmu nový trend příchodu hráčů, kteří ve svých začátcích prošli kádrem Sparty Praha a jsou zvyklí na velkoměsto. Vedle Martina Růžičky to je i Tomáš Duba anebo Petr Kanko. "Známe se, ale je jedno kdo odkud je. Všichni máme stejný cíl. Přestupy jsou součástí hokejového života a musíme to brát tak, že jdeme za prací," nedělal si těžkou hlavu.

Přesto život v Třinci a velkoměstu je odlišný. "Hodně lidí mi říkalo, co tam budeš dělat? Běž hrát jinam. Tam se unudíš...," usmíval se. "Vím, že Třinec není velkoměsto, ale kousek je třeba Ostrava. A hlavně, já jsem tady kvůli hokeji a na zábavu člověk stejně nemá ani čas. Ve volném čase hlavně odpočívám," dodal Martin Růžička a zatím si pochvaloval Třinecko. "První dojmy jsou příjemné, hlavně je tady klid a to se mi líbí."

S Třincem se Růžička připravuje zhruba měsíc a tréninkové dávky od bratří Miroslava a Pavla Sajlerových pro něho nejsou novinkou. „Poslední tři roky k nim do kempu jezdívám ještě po letní přípravě, abych dohnal tréninkové manko. Vždy jsem tam dolaďoval detaily a strávil jsem tam dva tři týdny,“ prozradil. Dle hráčů včetně hokejistů v zámoří, kteří se připravují v kempu bratří Sajlerových, jsou schopni následující sezonu lépe zvládnout.

„Celou letní přípravu jsem s nimi absolvoval jednou, když jsem se vrátil ze zámoří. A je pravda, že jsem se celou sezonu na Spartě cítil výborně,“ potvrzoval. „Ale jestli jsem se cítil jinak než v předcházejících letech bych netvrdil. Myslím si, že u ostatních trenérů je příprava podobná,“ dodal Martin Růžička, který však v tom roce získal se Spartou titul. „Bylo by super znova to zopakovat,“ rozesmál se.